srpen 2006 polonina boržava         

volovec-boržava-lysyčevo-bužora-strojne-sasivka-svaljava

Utekl rok a zas míříme stejnou trasou na nádraží ve Volovci, nakonec i výstup a první noc byla stejná až na tu strašnou noční bouřku. Blesky naštěstí schytal hřeben hned nad námi. Třetí den po další noční bouřce jsme se dostali do sedla Prislop, když chvíli předtím jsme doplnili vodu z pramene pod cestou. Původně byl plán pokračovat dál přes horu Kuk, ale tenčící se zásoby nás přiměly sejít na západní stranu do Lysyčeva. Od místního dřevorubce jsme si nechali poradit cestu, když na mapě žádná nebyla a asi to nebyl nejlepší nápad. Po chvíli jsme zjistili, že jdeme po jizvě v místní krajině, kterou tu zanechala stavba plynovodu a stavbaři to vzali přímo dolů. Koleno mě po tom sestupu s 20kg na zádech bolelo ještě skoro celý rok. Po sestupu do údolí přišla další pořádná bouřka a cesta se proměnila v bahnitý potok a totéž se opakovalo večer při příchodu do Lysyčeva, tma na krku, tak jsme v zoufalství zahnuli na první boční cestu ve vsi a postavili stan v sadu pod švestkou. Stavíme rychle, ale stejně byl ve stanu bazén. Ráno nás vítalo sluníčko a bábuška z blízkého domku kde žila s kravkou a sad byl její. Doplnili jsme u ní vodu ze studánky a zásoby v místním krámu. Dále nás zlákal zalesněný hřeben s horou Bužorou, trochu jsme si pobloudili při výstupu a v noci na hřebenu zas samozřejmě bouřka a liják. Dalšího dne se cesta ztrácela v bažině, ale postupně vykouklo slunce a přes ves Strojne a Sasivku jsme po dvou dnech došli na nádraží ve Svaljavě, kde jsme putování zakončili.